Podzimní otužování – jak začít a proč má smysl?

Fenomén jménem otužování. Jistě jste o něm již také slyšeli. Mnoho lidí se i během zimy dokonce noří do zamrzlých toků. Jedna moje kamarádka si dokonce vysekává díry v ledu, následně se s přáteli do vody nejen ponoří, ale ještě zvládá dělat naprosto úžasné fotky. Jiná naše kamarádka, tentokrát nevidomá, „zaparkuje“ vodicího psa v domku, který mají otužilci u řeky, a jde plavat (třeba v lednu) do Vltavy. Za mě – takovíto lidé jsou neuvěřitelní frajeři. Pochopitelně nemusíme všichni hned skákat do ledového toku, také se to ani nedoporučuje, pro tělo zvyklé na teplíčko by to mohlo mít fatální následky. S otužováním je dobré začít pozvolna. A na to je podzim skvělým obdobím.

Teploty začínají pomalu klesat, což umožňuje tělu postupně si zvykat na chladnější podmínky. Otužování je činností, která přináší řadu zdravotních benefitů, od posílení imunitního systému až po zlepšení psychické odolnosti a nálady. Ovšem otužování není radno začínat bez přípravy, a už vůbec ne metodou „pokus – omyl“. Zde jsou základní informace, které vám pomohou bezpečně začít.

Proč se otužovat?

Důvodem číslo jedna je posílení imunity. Pravidelný kontakt s chladem posiluje obranyschopnost organismu, zlepšuje jeho odolnost vůči nachlazení a zánětům.

Důvod číslo dvě – zlepšení nálady. Kontakt s chladnou vodou spouští produkci endorfinů, hormonů štěstí, a také podporuje tvorbu serotoninu, který je důležitý pro psychickou pohodu.

Důvodem číslo tři je zrychlení metabolismu a spalování tuků. Chlad nutí tělo vydávat více energie na zahřátí, což může přispět k hubnutí a lepšímu metabolickému zdraví.

A v neposlední řadě je tu důvod číslo čtyři – zdraví pokožky a lepší cirkulace. Otužování podporuje krevní oběh, čímž může pomoci vyhladit pokožku a napomáhá regeneraci. Znáte ten příjemný pocit prokrvení, klidně i v momentě, kdy se zrovna nekoupete v chladné vodě, ale prostě na pobyt venku zvolíte spíše podzimní vrstvení, než hned teplou zimní bundu? Přesně za toto vám děkuje i vaše pokožka.

Otužování krok za krokem

Zásadní je začít postupně, otužovat se už během podzimu, kdy venkovní teploty nejsou tak nízké. Na začátku stačí ochlazování na konci sprchování, kde se pomalu přizpůsobíte chladnějším teplotám.

Přirozené a nenásilné je venkovní otužování. Na podzim lze chodit ven nalehko oblečení, procházet se nebo si proběhnout v lehčím oděvu. Později, až se tělo zvykne, můžete přejít například ke krátkému procházení se bosky ve studené vodě. Pan Priessnitz z vás bude mít radost! Jistě toto jméno znáte. Byl to zakladatel přírodního léčitelství, prosazoval mimo jiné léčbu čerstvým vzduchem a vodou, je po něm pojmenován nejen známý obklad, ale také vodní léčebný chodník. Nakonec, o chůzi jako takové, její prospěšnosti a benefitech, jsme již psali. Proč si ji nezpestřit a neudělat ji ještě zajímavější a zdravější, že?

Pro otužování si najděte odborníka nebo skupinu. V době internetu a sociálních sítí to není problém. Dokonce jsou k dispozici kurzy otužování nebo skupiny nadšenců, kde se můžete dozvědět potřebné informace o správné technice dýchání, postupném přizpůsobování a ideální délce ponoření do chladné vody.

Připravte se i psychicky. Otužování vyžaduje odolnost a schopnost se uvolnit i při nepříjemném pocitu chladu. Soustřeďte se na dýchání, zkuste se uvolnit a chlad přijmout. I s tímto vám poradí odborníci či členové skupin.

Rozhodně se vyhněte nárazovým ponorům. Zde opravdu POZOR! Velké teplotní šoky bez přípravy mohou být nebezpečné. Proto doporučujeme raději postupovat s pokorou, naslouchat tělu a posouvat své limity pozvolna.

 

Tipy pro začátečníky

• Začněte doma – Studená sprcha je ideální přípravou, díky níž můžete začít přecházet na nižší teploty postupně.
• Nepodceňte bezpečnost – Nikdy se neotužujte sami a nepodceňujte nebezpečí náhlého podchlazení.
• Vybavení na otužování – Investujte do termoprádla nebo teplých přikrývek, které vám po otužování pomohou rychle se zahřát.

Pozor na přetápění

Při otužování je důležité vyhnout se přetápění místností, protože přehnaně vysoká teplota může snižovat přirozenou schopnost těla přizpůsobit se chladu. Když si organismus zvykne na stále vysoké teploty, méně efektivně se brání chladu, což může zvýšit riziko nachlazení při změně prostředí. Ideální teplota v obytných místnostech by měla být mezi 19–21 °C, v ložnici pak 16–18 °C, což podporuje kvalitní spánek a zdravé dýchání. Samozřejmě je to i v závislosti na tom, zda třeba nemáte doma miminko, nemocného seniora nebo handicapovaného člena rodiny – toto jsou situace, při nichž je potřeba tepla zcela individuální. Na pracovišti by teplota měla být podobná jako v bytech – u sedavých zaměstnání se doporučuje kolem 20–22 °C.

 

Kdo by měl dbát zvýšené opatrnosti

Otužování je prospěšné pro většinu lidí, ale určité skupiny by měly být opatrné nebo se poradit s lékařem. Mezi tyto skupiny patří děti, senioři a lidé s chronickými zdravotními problémy, jako jsou srdeční či oběhová onemocnění, astma, vysoký krevní tlak nebo onemocnění štítné žlázy. Dále by měli být opatrní ti, kteří trpí poruchami imunity nebo mají potíže s ledvinami. U dětí a seniorů je doporučeno postupovat velmi pozvolně a vyhýbat se extrémním teplotám. Vždy je vhodné začít s postupným zvykáním na chlad a sledovat reakce těla, aby nedošlo k přetížení organismu.

Otužování může být skvělou cestou ke zdraví a odolnosti, pokud se do něj pustíte s rozvahou a respektem k vlastnímu tělu.