Protahování (strečink) a proč je tak důležité – Aby tělo nebolelo i když „jen“ jdete s kočárkem či vozíkem

Také se zapomínáte protahovat? A potom se divíte, že vás bolí zadní strana lýtek nebo plosky chodidel? Protahování je často podceňovanou, ale přitom klíčovou součástí pohybové aktivity. Většina z nás jo má spojené zejména s intenzivním sportem nebo profesionálním tréninkem. Pravda je ale taková, že správný strečink má smysl i při běžném pohybu, jako je svižná chůze, běh, tlačení kočárku nebo asistence osobě na invalidním vozíku. Pravidelné protahování nejen ulevuje ztuhlým svalům, zlepšuje také rozsah pohybu, snižuje riziko zranění a přispívá k celkové pohodě. Jak na to? A proč to nepodceňovat?

Pohyb jako běh nebo rychlá chůze: Bez strečinku můžete tělo přetížit

Při běhu a svižné chůzi dostávají nejvíce zabrat nohy, boky a bedra. Správně se protáhnout je opravdu klíčové, bez nej může dojít ke zkrácení svalů a zvýšenému napětí ve šlachách. To by časem mohlo vést k bolestem zad, kyčlí a kolen. Strečink před během pomůže tělo připravit na zátěž, po sportu zase uvolní svaly a podpoří regeneraci.
Jednoduché cviky, jako jsou výpady s výdrží, protažení lýtek o schod nebo hluboké dřepy s držením pozice a mnohé další, vám poradí trenéři ve výzvách. Zabere to pár minut, ale výrazně zlepšíte běžeckou techniku a získáte super pocit z celého výkonu.

Vození kočárku (nebo také třeba invalidního vozíku): zdánlivě nenáročné, ale jednostranné

Milí rodiče a další pečující osoby, vozíte pravidelne kočárek nebo opečovávanpu odobu na vozíku? Vaše tělo vykonává opakovaný a jednostranný pohyb, který postupně a možná nenapadne přetěžuje určité svalové skupiny – ramena, horní část zad, zápěstí a bederní páteř. Ať už jde o dlouhé procházky s dětmi nebo každodenní péči o blízkého, pohybový stereotyp se na těle podepíše. Zejména na zápěstí člověk často zapomíná.

Věděli jste, že i sportovní lezci si je před výkonem protahují? Jako autorka článku dodávám, že toto mám vyzkoušené jak u lezecké stěny, tak u vození kočáru, v našem případě invalidního. A věřte: to, že jsem si zápěstí zapomněla protáhnout, poznám zpravidla velice brzy.
Jak vidíte, před i po takové aktivitě se krátké protažení vyplatí: například zapažení s výdrží, kroužení rameny, protažení prsních svalů ve stoji u zdi nebo lehké úklony do stran pomohou uvolnit napětí. Dlouhodobě pak mohou předejít bolestem v oblasti lopatek, krční páteře i zápěstí.

Psychická pohoda a vnímání vlastního těla

Strečink hraje významnou roli také v oblasti psychohygieny. Při pomalém, vědomém protahování se zklidňuje dech a snižuje nervové napětí. Dochází k uvolnění stresu i ke zlepšení propriocepce – schopnosti vnímat vlastní tělo a jeho postavení v prostoru. To je důležité zejména pro osoby, které dlouhodobě pečují o jiné (např. rodiče dětí s postižením) a často zapomínají na své tělo.

Jak často a jak dlouho se protahovat?

Inspirujte se ideálně v našich výzvách. Obecně lze ale říci, že ideálně by měl být strečink součástí každé pohybové aktivity – stačí 5 až 10 minut před i po výkonu. Při statickém protahování (kdy se drží pozice) by měla být výdrž alespoň 20–30 sekund na každou svalovou skupinu. Nikdy nechoďte přes bolest. Dýchejte klidně a pravidelně.

Tip: Pokud se chcete motivovat ke každodennímu pohybu i vědomé práci s tělem, přidejte se k výzvě Fit krok za krokem, kde najdete jednoduché pohybové úkoly a inspiraci, jak se každý den věnovat sobě – s radostí a bez stresu, s podporou našeho týmu.

Zdroje a inspirace:
• Mayo Clinic: Stretching – focus on flexibility
• Harvard Health Publishing: The importance of stretching
• NHS UK: Exercise – Why it’s important to stretch